Všetci máme svoje osobné Andy

Akurát som dočítal podľa mňa štýlom výpovede skvelú knihu od Nanda Parrada a Vince Rausa Zázrak v Andách. Ono je nezmysel písať, že kniha je skvelá, pretože príbeh je brutálny. Je výpoveďou jedného z členov ragbyového tímu, ktorí v r.1972 letecky havarovali pri prelete Andami. Až (alebo už) po tridsiatich rokoch jeden z nich dokázal napísať o prežitých 72 dňoch v zajatí snehu, vyčerpanosti, zúfalstva a boji o život a lásku. O nešťastí vyšlo niekoľko publikácií, medzi najznámejšie patrí už v r.1974 kniha Alive: The story of the Andes Survivors, ktorá je faktickým zdokumentovaním nešťastia z rozhovorov tých, ktorí prežili. O udalosti bolo natočených aj niekoľko filmov, jeden z nich bol premietaný aj u nás - Alive (1993). Zopár citátov z knihy:

"Katastrofa není nic, co by mělo být oslavováno. Je to něco, co se musí přežít a poté začít žít znovu, a já jsem se o to snažil ze všech sil." (s.318)

"Já jsem si vždycky myslel, že můj příbeh je něco unikátního, něco tak extrémního a divokého, že pochopit, čím jsme prošli, mohou pouze ti, kteří tam se mnou byli. Ale ve své podstatě - v podstatě lidského cítění - je to ta nejobvyklejší povídačka na světě. Všichni občas čelíme beznaději a zoufalství. Všichni pociťujeme zármutek, osamělost a krutou ztrátu. A my všichni budeme dřív nebo později čelit nevyhnutelné blízkosti smrti." (s.322)

A tu je ešte zopár videí k uvedenej udalosti. Na jednom videu je krátky rozhovor s autorom knihy, naďalšom je ukážka z filmu Alive (1993), na treťom u udalosti rozpráva Roberto Canessa, MD - ďalší z tých, ktorí nešťastie prežili, a ktorý sa spolu Fernandom Parradom tuším po šesťdesiatich dňoch uväznenia v Andách vybrali hľadať pomoc:

Fernando Parrado


Alive (1993)


Roberto Canessa, MD